Kamil Kocúr před startem soutěže: Cítím se dobře, jsem připravený

V sobotu odstartuje jarní část Moravskoslezské divize E. Jiskra do ní vstoupí z devátého místa. Zimní přípravné období hodnotí nejzkušenější hráč týmu Kamil Kocúr. „S přípravou jsem nikdy neměl problém, vím, že to dělám i pro sebe,“ řekl v rozhovoru. 

V šestatřiceti letech jsi nejstarším hráčem našeho týmu. Byla příprava hodně náročná z tvého pohledu?

„Musím říct, že to není jak v minulých přípravách, neabsolvuji každou tréninkovou jednotku. Toho času mám už méně, ale doplňuji to hokejem. Nemyslím si, že bych zaostával, ba naopak, cítím se velmi dobře. Myslím si, že na sezónu jsem dobře připravený.“

Ze čtyř utkání jsme jednou remizovali a třikrát prohráli. Jak hodnotíš tyto přípravné zápasy?

„Asi to budu hodnotit postupně, každý zápas byl jiný. V Uničově nám chyběl Míša Furik, což je výrazná osobnost a důležitý hráč pro Rýmařov, přesto myslím, že jsme hráli proti třetiligovému soupeři velmi dobře, poctivě. V první půli jsme byli vyrovnaným soupeřem, byť Uničov měl více ze hry, ale my jsme hráli dobře organizovaně a kompaktně. Dokonce jsme vedli, pak ale Uničov prokázal svoji kvalitu a dostal se do vedení. Dlouho se však pořádně nemohl prosadit, měl dost problémů s naší hrou. I my jsme měli šance na vyrovnání. Je škoda, že v závěru přišla zbytečná penalta, my jsme navíc v závěru prostřídali a šlo to trochu cítit. Udělali jsme pár zbytečných chyb. Výsledek 1:5 ale vypadá hůř, než co se odehrávalo na hřišti. První zápas tedy hodnotím velmi pozitivně, myslím si, že to byl dobrý výkon.“

O čtyři góly vás porazil také Šumperk.

„To už hodnotím hůř. Nechytli jsme tempo zápasu a brzy jsme prohrávali. Sice jsme pak hru vyrovnali a my se dostali i do vedení díky slepeným gólům. První poločas byl ještě poměrně dobrý, nakonec skončil 2:2. Ten druhý už byl ale velmi špatný, nezvládli jsme ho. Dostali jsme pár laciných gólů a naše hra se sesypala. Bylo to bez nasazení, disciplíny a konečný výsledek 2:6 je hrůzostrašný. I když prohráváme, tak se na to nemůžeme vykašlat a dohrávat koncovky lépe. Každý zápas by nám měl něco dát, tohle nám ale nedalo nic a byli jsme po zásluze potrestáni.“

A co remíza s dorostenci Sigmy?

„I rozhodčí se divil, že jsme nevyhráli. Mladí kluci ze Sigmy měli sice pár závarů, my jsme ale byli mnohem nebezpečnější. Dvakrát jsme šli sami na bránu v první půli, nedali jsme ale nic. Po změně stran jsme dostali gól z penalty, Sigma se dostala do vedení, což si myslím, že nebylo úplně zasloužené. Podařilo se nám ale vyrovnat. Do hry šli naši dorostenci a myslím, že to pro ně byl hodně dobrý zápas. Nastoupili prakticky proti svým vrstevníkům a vedli si velmi dobře, hráli s nasazením. Měli jsme na to, abychom Sigmu porazili, škoda, že mladý Roman Marek netrefil bránu. Zápas bych i hodnotil pozitivně, kdyby se nestalo to, co se stalo Jirkovi. Úraz ho prakticky vylučuje ze zápasů po většinu jara, což je obrovský problém. Zvlášť, když chybí i Míša Furik, takže nám chybí dva střeďáci a klíčoví hráči pro tým. Proto je škoda, že jsme Sigmu neporazili, protože takový výsledek by nás nakopl.“

V generálce jsme podlehli silnému B-týmu Opavy 2:4.

„Na to, že to byla generálka, tak jsme vůbec byli rádi, že jsme nějak poskládali tým, nakonec se nám to podařilo díky dorostencům. Pozitivem bylo, že jsme hráli na trávě, terén ale nebyl perfektní. Opava lépe chytla začátek a rychle vedla 2:0, nám chvíli trvalo, než jsme se do toho dostali. Pak jsme to dokázali srovnat, Opava držela míč, my jsme kompaktně bránili a postupně si vypracovávali šance. Po krásné kombinaci jsme snížili, Roman Marek pak využil jejich chybu a srovnal. Dokonce se nám podařilo dát i třetí gól, ten však nebyl kvůli ofsajdu uznaný. První poločas byl nakonec dobrý. Do druhé půle Opava prostřídala, my jsme po přestávce nedokázali udržet kompaktnost a po právu jsme dostali další dva góly. Opava měla více šancí a zaslouženě vyhrála. Sice jsme prohráli v generálce, což není dobré, ale na to, jak jsme byli poskládaní, tak bylo pozitivní, že se v dobrém světle ukázali dorostenci. To, že jsme však v přípravě ani jednou nevyhráli, ale určitě pozitivní není. “

Ty jsi v Rýmařově na konci minulé sezóny skončil, po pár kolech jsi se ale vrátil zpět. Proč?

„Nebudu moc chodit kolem horké kaše. Klíčový faktor byl trenér Milan Furik. Mám s ním velmi dobrý a pozitivní vztah, nikdy ke mně nebyl neférový. Narovinu mě požádal, abych ještě zvážil, jestli nechci Rýmařovu pomoct. To je důvod, proč jsem se z Břidličné B v létě vrátil zpět do Jiskry. Aniž bych si za Břidličnou zahrál (smích).“

Jiskra přešla do „olomoucké“ divize. Jak ten půlrok hodnotíš?

„První zápasy jsem nehrál, ale co říkali kluci, tak to na mě moc dobrý dojem neudělalo. Olomoucká divize je trochu jiná. Týmy na špici jsou sice fotbalové, dost dalších celků ale hraje spíše soubojově. Měli jsme od soutěže možná trochu zkreslená očekávání, protože v přípravě jsme se většinou utkávali s těmi fotbalovějšími týmy jako jsou Kozlovice, Šternberk nebo Nové Sady. Vždy jsme si s nimi zahráli. Musíme si přiznat, že očekávání byla asi trochu jiná.“

Chybí ti derby proti okresním rivalům?

„Mám fotbal rád, jsem rád, když na něho chodí lidi. Vzájemné hecování mi nevadí, nenechávám se rozhodit. Tyto zápasy mi trochu chybí. Zahrát si proti Bruntálu, Břidličné, Krnovu, ale třeba i Šumperku a Jeseníku by pro diváky bylo zajímavé a možná by jich i více přišlo.“

V týmu Jiskry jsi momentálně nejstarší. Je pro tebe těžké držet krok s mladšími hráči?

„Co se týče fyzické připravenosti, možná to bude znít odvážně, tak myslím, že vůbec nezaostávám. Spíše si myslím, že je to pořád dobré. S přípravou jsem nikdy neměl problém, vím, že to dělám i pro sebe, abych se dobře cítil. Navíc to spojuji s hokejem, což mi taky dost pomáhá. Pokud jde o rychlost a obratnost, tak se samozřejmě s mladšími kluky už moc měřit nemůžu. To nejde.“